ŽIJEME REGIONEM

Karlovarský kraj jsme MY! všichni

Jiří Hanek

„Než někam odjíždět,

je lepší tady něco rozjíždět“

Proč žijete a pracujete tady?

Mám tu kořeny a líbí se mi to tu. Je tu krásná krajina a Krušné hory mají zvláštní drsnou, trochu tajemnou, ale krásnou atmosféru. Prošel jsem na vandrech skoro všechna pohoří v Čechách, ale Krušné hory jsou tímto jedinečné. A také jsou stále méně zasídlené turisty. Třeba na čundr v Jizerkách můžete jít v teniskách, protože už jsou celé vyasfaltované cyklostezkami, po kterých se prohání borci s dokonalým ekvipmentem.

Zjistil jsem postupně, že patřím k lidem, kteří se cítí dobře v prostředí, které ještě není hotové, naservírované a tudíž ho mohou spoluvytvářet a přitom se mohou seberealizovat a rozvíjet. V takovém prostředí máte více svobody. Tohle je pro mě Karlovarský kraj. 95% lidí se přidá až k něčemu, co už funguje a je vytvořené, je to jednodušší, ale nemáte v tom tu svobodu.

Život tady mi naplňuje moji představu o kvalitním životě ve smyslu „worklife balance“. Žiju a pracuju v Karlových Varech. Vedle kanceláře mám řeku Rolavu, v pauzách se můžu osvěžit v řece, nebo přemýšlet při chůzi kolem řeky. Když jsem pořád u počítače, tak je to zásadní věc. V zimě se dají někdy zvládnout i běžky v Perninku, nádraží je vedle a ve vlaku si přečtu lejstra. Jednou za čas porada s kolegy v Praze, to není problém. S těmi, co jsou na Slovensku, v Holandsku nebo Norsku si dám skype. Pak ho zaklapnu a za 20 minut jsem u rybníka na „jámě“ u Otovic, kde je to nádherné. To v metropoli nejde. Samozřejmě, že jde o typ práce. Ale z hlediska mého podnikání je úplně jedno, jestli sedím fyzicky v Praze nebo ve Varech.  Z hlediska života je to lepší ve Varech. Všechno je tu blízko.

 

Co je zdroj Vaší energie, co Vás podporuje, motivuje a inspiruje?

Jednak ta krajina a jednak to, když vidíte, že to, oč usilujete, se může někde projevit. Prostě když vidíte výsledky a dopady toho, co děláte. No a samozřejmě rodina, bez té by to nešlo. Pak hudba.

 

Kde a v čem vidíte příležitosti pro Karlovarský kraj a pro město/obec, kde žijete a působíte?

No, jsem optimista – příležitost vidím v budoucích trendech změny práce. Průmysl a výroba se budou stále více automatizovat a robotizovat a umělá inteligence bude nahrazovat lidi. Myslím, že před sebou máme i transformaci regionální ekonomiky, která se bude více posouvat ke službám, software a kreativním oborům. Mám představu, že region osídlí lidé, kteří mohou pracovat na síti – kreativci, designéři, vývojáři, překladatelé, architekti… K tomu, aby dělali dobře svoji práci a byli v kontaktu se světem, nemusí sedět v Praze. Už teď vím o celé generaci lidí, žijících v Praze, kteří systematicky hledají místa, kam by se z Prahy přesunuli za lepším a zdravějším životním stylem. Těm máme co nabídnout a musíme být schopní jim to dobře a srozumitelně sdělit. Jejich kritéria jsou jasná: 1/ dostupné bydlení, 2/ kvalitní školy a školky pro děti, 3/ do hodiny od Prahy. 1 a 2 můžeme ovlivnit sami a do značné míry to tu máme, 3 je jen otázkou času.

 

Obecně jsem přesvědčený, že nové komunikační technologie a budoucí změny způsobu práce jsou velkou příležitostí k decentralizaci, která je opakem současného trendu vysidlování regionů a venkova. Průmyslová revoluce začala kdysi lidi vábit do metropolí, digitální revoluce – paradoxně – může lidi zase přilákat zpět „na venkov“. Nutkavou potřebu sestěhovávat se do velkých měst kvůli seberealizaci a uplatnění vnímám jako překonanou.

 

O co bychom podle Vás společně měli usilovat, aby se tu žilo lépe nám i našim dětem?  

Jednoznačně vzdělání, rozvíjení tvořivosti a podnikavosti u všech věkových i společenských skupin lidí. Učit se komunitnímu způsobu života a podporovat ho, spolupracovat.

 

Co pro to konkrétně děláte Vy a proč?

Snažím se začít u sebe. Snažím se rozvíjet své kritické myšlení. Snažím se v tom duchu vychovávat i svou dceru. Snažím se nemlčet, když vidím, že se děje něco s čím nesouhlasím, nebo že se neděje něco, co by se dít mělo. Snažím se zapojovat do veřejných témat, kde to je možné. Snažím se propagovat význam designového myšlení pro bysnys, neziskový sektor, vzdělávání i veřejnou správu. Tomu hodně věřím, protože vidím, že ve světě to velmi dobře funguje. Vím, že to já i lidé kolem mě umíme a můžeme tím inspirovat a přispět. To je taková moje osobní výzva. Inspirovat lidi v regionu k jinému způsobu myšlení, učit je metodám a technikám designového myšlení. V tom vidím klíč ke smysluplné budoucnosti.  K myšlení, které vede k rozvoji kreativity a inovacím. Einstein říkal, že nemůžeme vyřešit problémy, které nás trápí, myšlením, které je způsobuje.

Taky se snažím všude, kde chodím říkat, jak a proč tu žiju a co mi to dává.

 

Zapojujete se do nějakých dalších společenských nebo komunitních aktivit? Do jakých a proč?

Ano. Jsem členem spolku PROTEBE live který jsem spoluzakládal v roce 2005. Vytvořili jsme galerii SUPERMARKET wc z bývalých veřejných záchodků u dolního nádraží v Karlových Varech. Od té doby tam ukazujeme formou výstav a workshopů význam designu a designového myšlení pro život lidí.

Vytvořili jsme pracovní skupinu Kreativní region, která usiluje o přeměnu Karlovarského kraje prostřednictvím designu a inovací. Věřím, že o těchto aktivitách uslyšíte stále častěji nebo se k nám rovnou připojíte. Dělám to, protože tomu věřím a věřím tomu, protože s tím mám kvůli své práci osobní zkušenosti a vidím pozitivní dopady u nás i ve světě. Poznávám díky tomu spoustu zajímavých lidí. Baví mě svádět znalosti a dovednosti lidí ze světa k nám ve prospěch místa, kde žijeme.

Snažím se navštěvovat, jak jen mi to čas dovolí různé akce lidí, spolků a organizací, které tu něco dělají, abychom se navzájem poznávali a inspirovali.

 

Kde vidíte hlavní výzvu pro náš region?

Přilákat sem tvořivé, vzdělané a podnikavé lidi. Klíčoví jsou lidé, bez nich se nepohneme. To znamená dobře reagovat na změny ve způsobech práce a životního stylu, být v tom napřed. Tady potřebujeme silný tah na bránu. K tomu potřebujeme strategické koncepční a kreativní myšlení a dostatek kvalitních informací. Měli bychom tu mít nějaký mezioborový „mozkový trust“, takový, jaký si sestavil Franklin Roosevelt, když dával do kupy „New Deal“. Našláplou partu zapálených vědců, vizionářů i praktiků z nejrůznějších oborů, kteří budou chrlit nápady, které pak budou politici a veřejná zpráva přeměňovat v konkrétní realitu. Potřebujeme rozvíjet mentální i fyzickou infrastrukturu pro ty lidi, které sem potřebujeme dostat, nebo je tu udržet.

Péče o krajinu a přírodu - to je to nejcennější co máme a naše „konkurenční výhoda“. Musíme se o ni starat a nesmíme ji zastavět montážními a logistickými halami. To je navázané na ty lidi, o které usilujeme.

 

Jaké vidíte silné a pozitivní stránky našeho regionu?

Jednoznačně ta krajina a příroda. Myslím si, že důležité je i to lázeňství a péče o tělo. Ti kreativci, kteří sedí celé dny u počítačů a mají problémy se zády, budou velmi rádi, když budou mít za bukem někoho, kdo je dobře namasíruje a kdo jim pomůže se o své namáhané tělo postarat. Takhle to zní jako legrace, ale to je přesně příklad věcí, ze kterých se skládá ten běžný kvalitní život.

Jako silnou stránku osobně vidím také to, že máme před sebou řadu velkých věcí, pokud budeme chtít a něco pro to dělat. Lidé se dělí na „mašinky“ a „vagónky“. A myslím, že „mašinky“ tu mají a budou mít možnost k seberealizaci. Práce je tu dost;-). Je tu také dost zdravých patriotů, jejichž energie by se mohla spojit.

 

Co se podle Vás neděje a mělo by? Co považujete za slabé stránky jednání a působení lidí regionu? Víte o nějakých chybách u sebe u lidí kolem vás?

Nízké sebevědomí, které často není opodstatněné. Pořád se čvachtáme v tom, jak jsme nejhorší kraj, nejnižší vzdělání, nejnižší platy, všechno na nic… Ano čísla mluví jasně, ale pokud máme být v krizi, znamená to zároveň to, že každá krize v sobě nese silný potenciál změny, mnohem vyšší než stabilizovaný a pohodlný stav. A pak jsou i pozitivní čísla a o těch se mluví málo. Ale to je obecně ta česká vlastnost brblat a počítat s tím, že jsme tu „my“ a „oni“ a „oni“ mají zařídit to, aby „my“ jsme se měli dobře. Blbost! „Oni“ neexistujou!

 

Malé myšlení a obava z velkých věcí. Chybí mi odvaha k velkým vizím u politiků a úředníků a odvaha občanů ty vize podporovat a pomáhat je realizovat. Ta „velká vize“ se musí formulovat a pak také komunikovat, aby na ni lidé mohli participovat. Když se kohokoliv zeptáte, kde je tento region v roce 2030 a jak vypadá, nikdo vám neodpoví! To je vážný problém. Už dlouhodobě postrádám silný a srozumitelný „leadership“. Tomu zabraňuje politikaření a byrokracie ve veřejné správě a u podnikatelů hájení pouze svých osobních zájmů.

 

Jako slabou stránku vnímám také to, že tu máme málo firem, které tu sídlí a mají k regionu nebo k obci či městu, kde působí, osobní a emocionální vztah. Významné firmy mají často matky, či vlastníky v zahraničí nebo sídlí jinde. Zdá se mi, že i jejich CSR aktivity jsou určovány podle toho, co je mediálně lépe viditelné a co jim potenciálně pomůže přinést lidské zdroje pro jejich byznys. Málokdy je to skutečná filantropie. Když to hodně zjednoduším, profit je vždy na úkor emocí a smyslu. Často se setkávám s tím, že byznys vidí a hájí pouze své zájmy a přehazuje část své odpovědnosti na veřejnou správu. Obě strany na sebe spíše nadávají místo toho, aby spolupracovali a vzájemně se doplňovali.

No a na závěr populismus a uměle vytvářený strach – to je dnes nové velké a vážné téma a regionů se týká především. Pro regiony je to obecně veliké riziko, protože reálně se odehrává hlavně v nich. V tomto smyslu je význam regionů silně podceňován, důsledky už začínají být zřejmé. Cesta k silné a demokratické České republice vede právě přes vzdělané a sebevědomé regiony. Zásadní je vzdělání a kritické myšlení.

 

Chyby u mě? Musím se také hodně snažit, abych nebrblal. Přeci jen jsem Čech…

 

Co byste nejvíc ocenili od okolí? Co by Vás posílilo, podpořilo, vzpružilo...? Co byste si přáli a od koho?

Od každého pozitivní přístup a zdravý patriotismus. A aby každý začal péčí o „vlastní zahrádku“. Na ní to vše začíná.

Od politiků a úředníků, ale i od firem „palivo“ pro „mašinky“ - lidi s nápady, kteří chtějí něco dělat pro společnou věc. Nejsou to jen peníze, ale také spolupráce, znalosti, koordinace.

 

Co na Vaší životní a profesní cestě považujete za nejzajímavější?

Asi to, že ať naplánuji cokoliv, vždycky je to jinak a většinou lepším směrem, než jsem si dokázal představit ve chvíli, kdy jsem to plánoval. To, že věci se dějí i beze mě a mé vůle. A já se musím stále učit hledat v tom nějaký smysl a svou roli. Jediné, v čem nepochybuji, je to, že je třeba věřit intuici, nebát se přicházet s nápady i když se zdají být úplně šílené. Opakovaně se setkávám s tím, že „šílené“ nápady se třeba po pěti letech realizují a zdá se to jako logická samozřejmost. Vlastně ano, vychází to zhruba na těch pět let. Vždycky o pět let napřed… no a jde o to to těch pět let mezi tím nějak vydržet.

designér, designový aktivista a podnikatel
Karlovy Vary

prezentace_DESIGNPARK_titulka.jpg

© 2019 Karlovarská agentura rozvoje podnikání

  • Black Facebook Icon